Byl úterek, státní svátek, za okny i před okny slunko, čili čas vyrazit do míst, kde mi to poněkud lahodilo a stále lahodí, neb právě tam jsou všechna srdce skromná, dámy a pánové, Dolní Lomná.
S mou milou a hafanem jsme se prošli na chatu Kozubovou, což není žádný náročný turismus… spíše pohodička, jazzíček a mraky borůvek všude kolem. Popravdě, byl jsem tam zhruba již pošestistépadesátétřetí, ale nikdy ne na vrcholu rozhledny, kterážto splývá s kapličkou, kterážto stojí opodál turistické chaty. Až do teď. Zazvonil jsem si na zvonec a pohádky nebyl konec, ovšem hluchota se někde v hlavě rýsovala.
A nyní pár faktů. Kaplička sv. Anny se nachází v nadmořské výšce 982 metrů. A to je všechno. Takže vlastně jenom jeden fakt, no nic. Pivko?
Našli jsme pár jedlých hub a kopu těch nejedlých, jedovaté asi žádné. Hřibama to v lese přímo čpělo, ale podle mě se ty potvory schovaly někam pod zem. Na louce u sjezdovky rostl jeden takový zvonek. Nebyl sice tak hlučný jako tamten onen z kaple, zato mnohem více fotogenický.
Dalo se i pozorovat různé druhy sosajícího hmyzu, taktéž velmi fotogenického. Jeden skákající hmyzoid, známý též jako koník luční, přišel v samém zápalu skákání o jednu ze svých skákajících noh.
My však o žádné končetiny nepřišli, ba naopak… narostly nám nějaké další. Dával jsem to za vinu výbornému obědu a nepříliš zralým borůvkám. Třeba to byl rulík, kdo ví.
Leave a reply