Stoprocentně příspěvek, který naplňuje funkci kategorie „Ostatní žblepty“, protože když jde člověk už poněkolikeré na procházku k přehradě ve společnosti své milé a voříškovského hafana, netlačen do zad žádnými starostmi, s foťákem připraveným, kdykoliv se přihodí jakákoliv momentová nepatrnost (sousloví roku)… je to zkrátka jen o tom žbleptání a takového toho „zapadnutí“ do běžného života jako když klíč zapadne do běžného zámku. Dubnové Těrlicko, šťastné zvíře i nohy ve vzduchu…
Important note: If you would like to read the above text in English, please do not hesitate to copy and paste it into Google Translator. Thank you.
Leave a reply